LIDER 205 - SSSR OLYMPIÁDA 1980

30. dubna 2013 v 12:17 |  GRAMOFONY
Vyrobeno 1979

Zajímavý přenosný gramofon sovětské výroby vyrobený k příležitosti pořádání Olympijských her 1980 v Moskvě. Gramofon má spoustu paradoxů a snoubí v sobě konstrukční prvky high-endu s low-endem, viz popis níže. Gramofon umožňuje provoz na baterie nebo na 127/220V, zdroj má vestavěn. Po otevření se rozdělí na samostatné chassis a samostatný zesilovač s reporduktorem propojených kablíkem. Otáčky gramofonu 33/45, koncové vypínání (možnost vyřazení koncového vypínání z provozu tačítkem), zesilovač se vstupy pro mikrofon a gramofon, výstup pro magnetofon, vestavěný zesilovač se dvěma reproduktory a s regulací hloubek, výšek a hlasitosti.

Jak jsem psal výše, gramofon je plný paradoxů a jeho provedení některých částí je záležitostí high-endových strojů. Začněme chassis - motor pro pohon talíře je třífázový s elektronickým řízením, kdy přesné otáčky se nastavují indukčností - zašroubováním nebo vyšroubováním ferritového jádra v cívce. Pohon talíře je ovšem frikční, kdy přímo hřídel motorku pohání gumové obložení uvnitř talíře. Aby se nevymačkal v obložení důlek je motor při vypnutém gramofonu oddálen elektromagnetem od obložení - podobným způsobem, jako je to v magnetofonech Sonet Duo. Přenoskové rameno nelze vyvažovat, a je nastaveno na pevnou hodnotu přítlaku (pměrně velkou). Vložka obsahuje přepínání dvou jehel, s označením 78 a SP - což je mi záhadou proč, když gramofon 78 otáček nemá. Na headshellu je hrdý nápis MONO :-) Ovšem vypínání gramofonu je opět řešeno vyjímečně - přiblížením magnetu k jazýčkovému kontaktu. Pokud se přenoska dostane na konec desky, magnet se přiblíží k jazýčkovému kontaktu a gramofon se vypne - zastaví se motor, elektromagnet zvedne přenosku nad desku, páčka, kterou se gramofon zapíná, se vrátí do výchozí polohy a oddálí se motor od gumového obložení talíře. Je zajímavé, že u takového jednoduchého a nepříliš kvalitního gramofonu použili třífázový motor s regulací, elektromagnetické koncové vypínání apod.

Zesilovač ve víku je také zajímavý - hlavně má nečekaně výborný zvuk. Jak je vidět na fotkách - ozvučnice pro dva reproduktory je poctivá silná dřevěná deska, zesilovač je dost výkonný - viz foto koncových tranzistorů na chladičích a velkého napájecího trafa. Tím vším také dochází k tomu, že gramofon je poměrně hodně těžký, takže jako přenosný přístroj jej to také degraduje. Každopádně je to konstrukčně hodně zajímavý stroj, a tím, že je vyroben jako výroční k Olympiádě 1980 (jak potiskem uvnitř tak velkým hliníkovým medvídkem zvenku) je i vzácnější než jiné gramofony. zajímavostí je také sovětská síťová šňůra - dva teničké drátky smotané do sebe a i vidlice do gramofonu by dnes jistě nedostala certifikace CE :-)
















 


Aktuální články

Reklama